Praktické informace

Zde naleznete praktické cestovní informace, které se vám mohou hodit při cestě do Finska.

Vstupní podmínky

Pakliže není vaše plánovaná návštěva delší než tři měsíce, potřebujete pro vstup do Finska pouze platný občanský průkaz nebo cestovní pas. Jedete-li do Finska na dobu delší než 90 dní, musíte si v České republice zažádat o vízum.

Měna a ceny

Do roku 2002 byla oficiální měnou Finska marka (taktéž finská marka), kterou ale po vstupu Finska do Evropské unie v roce 1995 nahradilo euro. Ceny jsou zde obecně vyšší než v Česku, proto počítejte s většími výdaji při nákupu potravin, cigaret i například alkoholu.  

Zdraví a bezpečí

Finsko je považováno za bezpečnou zemi a turistům zde nic vážného nehrozí. Doporučuje se ale ostražitost při návštěvě větších měst, kde se často vyskytují kapsáři.

Pro vstup do země nejsou potřeba žádná speciální zdravotní opatření, nicméně je vhodné se před cestou patřičně pojistit. Řidiči by si také měli dát pozor na losy nebo soby, kteří se často pohybují po vozovce a pro řidiče tak mohou být hrozícím nebezpečím. Častý je zde (jako v každé ze severských zemí) také výskyt komárů, a to především v letních měsících, turistům se proto doporučuje chránit se alespoň repelentem. 

Jazyk a kultura

Finsko má nečekaně dva úřední jazyky, jedním z nich je finština a druhým švédština. Velmi častý je výskyt dvojjazyčných názvů, první je psán finštinou a hned vedle něj se vyskytuje název švédský. Finština jako ugrofinský jazyk, a stejně tak švédština jako jazyk severogermánský, jsou oba velmi těžké k naučení. Pro představu maďarština i finština jakožto ugrofinské jazyky jsou si podobné zhruba jako čeština a francouzština. Ale nezoufejte, dalšími běžně používanými jazyky jsou angličtina a také ruština. Domluvíte se tedy úplně hravě.

Oproti českému Ježíškovi zde nosí dárky Joulupukki, což v našem jazyce znamená vánoční kozel. Vánoce a svátky s nimi spojené zde připadají na stejné dny jako u nás.

Dalším zajímavým svátkem je svátek Vappu, což je vlastně 1. máj. Zde se 1. květen kryje se Svátkem práce, oba tyto svátky jsou proto slaveny v jeden den. Vappu je spojován především se studenty a obrovskými oslavami, které připomínají náš český Majáles.

Po Novém Roce je pro Finy nejdůležitějším svátkem Juhannus. Jedná se o oslavy letního slunovratu. Juhannus si lze představit jako u nás slavenou Svatojánskou noc. Svátek připadá na sobotu v období 20. až 26. června a jeho nedílnou součástí jsou mohutné ohně, spousta tance a zábavy s přáteli.

Kulturní zajímavostí je finská hudba a to zejména jeden strunný nástroj, jež nese název kantele. Jiný název pro kantele je harppu. Jedná se pouze o finský název pro jinak celosvětově známou citeru nebo menší harpu.

Spropitné není ve Finsku na denním pořádku, lépe řečeno tady záleží jen na vašem vlastním uvážení, neboť dávání spropitného není nijak společensky dané, jako to bývá v jiných zemích. Spropitné je pravděpodobně považováno za něco, co se příčí finským náboženským tradicím a zvykům, které zdůrazňují zejména skromnost. V restauracích je spropitné již zahrnuto v celkové útratě, nicméně nezapomeňte svůj účet platit u toho číšníka, který vás celou dobu obsluhoval. Stejně tak v hotelech, popřípadě i při jízdě taxi, je spropitné velmi vzácné.

Jídlo a pití

Finská kuchyně vyniká zejména jednoduchostí. Jedná se o směsici různých kultur, kdy jde zejména o sousedící státy, jako je Švédsko, Laponsko, ale i Rusko.  Jakožto země tisíců jezer a také přímořský stát se Finsko zaměřuje především na lov ryb a jejich následnou konzumaci. Specialitou je sobí a losí maso. Hlavní součástí jsou buď ryby a maso obecně, nebo naopak zejména zelenina a houby. Ve finské stravě se často vyskytují celozrnné produkty a také spousta bobulí jako jsou například borůvky, brusinky nebo ostružiník moruška. Významnou roli hraje i mléko a mléčné výrobky, které se používají jak v jídle, tak v pití.

Mezi národní jídlo patří například Leipäjuusto, což je čerstvý kravský sýr. Pokrm může být servírovaný za tepla i za studena. Jeho podávání může být různé – s kávou, s džemem z brusinek nebo ostružiníku nebo jako náhrada sýru feta v různých salátech.

Dalším často konzumovaným pokrmem jsou zelné rolky. Finové jim říkají Kaalikääryleet. Jedná se o listy vařeného zelí, do kterých se zabalí náplně různých druhů. Náplň často tvoří maso nebo masové směsi, používá se ale i rýže, kroupy a jiné ingredience.

Mezi sváteční jídla, konkrétně dezerty, patří Mämmi, které se jí během velikonočních svátků. Dezert je vyroben z vody, žitné mouky a prášku ze sladového žita. Okořeněn je tmavou melasou, solí a sušenou pomerančovou kůrou. Směs se takto nechá přirozeně zesládnout po několik hodin a poté se teprve peče. Po upečení se musí nechat tři až čtyři dny „ladem“ a až poté se může konzumovat. Tradičně se dezert ukládal do misek z březové kůry zvané tuokkonen. Dodnes se na finských baleních, jež se prodávají v obchodech, objevuje obrázek březové kůry. Dezert se jí za studena a je podáván se šlehačkou, cukrem, vanilkovou polevou nebo vanilkovou zmrzlinou.

Finové jsou mimo jiné jedni z největších milovníků kávy. Kávu konzumují zejména černou překapávanou a to hned několikrát denně.

Ve Finsku se také vyrábí pivo různých druhů a nesmíme opomenout ani finskou vodku Finlandia, která má několikaletou tradici. Není ani možné nezmínit drink Salmiakki, což je nápoj dělaný z tradiční vodky a lékořice. 

zobrazit více

Vkládej nový obsah

Čím více informací máme, tím lépe můžeme sloužit tobě i ostatním s výběrem zajímavých míst a turistických cílů.
Už jsme rozdali 26082 pírek.

1 pírko = 1 koruna