Úředním jazykem je litevština, na severozápadě země se navíc setkáte s žemaitštinou, která je místními považována za samostatný jazyk, jindy ale označována pouze za litevský dialekt. Přestože ruská menšina v Litvě není velmi početná, rusky se zde povětšinou domluvíte dobře, zejména se staršími obyvateli. Mladí lidé již ovládají i anglický jazyk.
Víra a litevský způsob života
Tři čtvrtiny obyvatel se hlásí k římsko-katolické církvi. Obliba křesťanství výrazně vzrostla během komunistické a ruské nadvlády, kdy byla víra významným prvkem sebeidentifikace a litevský národ sjednocovala. V tomto období také vznikla takzvaná litevská Mekka- Hora křížů. Místní lidé vám dnes rádi vylíčí historii tohoto místa, hrdě budou mluvit o svých rodičích a prarodičích, kteří ve válce neztráceli víru, naději a oddanost.
Tradiční a státní svátky
I přes silné zastoupení katolické víry většina tradičních svátků stále odkazuje na původní pohanské náboženství. Například Vánoce jsou vnímány jako odchod starého roku a oslavy příchodu nového. Štědrý den je věnován úklidu a přípravě dvanácti jídel - každé za jeden měsíc v roce.
Velikonoční oslavy probíhají obdobně jako u nás, i v Litvě se lidé šlehají vrbovými proutky a zdobí vajíčka. S těmi potom hrají prostou, leč zapeklitou hru, kdy vajíčko nechají kutálet po nahnuté desce ve snaze trefit se do vajíčka, které již leží pod touto rampou a tím ho získat do své sbírky.
Oblíbenými a veselými svátky jsou také Masopust či Svatojánská noc.
Litevské památky zapsané v UNESCO
V Litvě se nachází 4 památky zapsané na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Seznam památek UNESCO:
- Historické centrum Vilniusu
- Kuronská kosa
- Kernavé
- Struveho geodetický oblouk
