Praktické informace

Zde naleznete praktické cestovní informace, které se vám mohou hodit při cestě do Rumunska:

Vstupní podmínky

Při cestě do Rumunska, členského státu EU, vám stačí pouze platný cestovní pas či občanský průkaz. Pokud zde nechcete pobývat déle než 90 dnů, není potřeba se nikde hlásit, v opačném případě je třeba navštívit útvar cizinecké policie a přihlásit se k pobytu. Velvyslanectví ČR se nachází v Bukurešti, více informací naleznete na ofickální stránkách Velvyslanectví České republiky v Bukurešti.

Měna a ceny

Jako měna slouží nový rumunský leu, který bývá označován RON, 1 RON vychází zhruba na něco přes šest českých korun. Peníze, myšleno Eura, si lze vyměnit v bankách a směnárnách ve většině měst bez problémů. Výběr z bankomatů lze také provést podobně jako u nás. Pokud budete chtít platit spíše kartou, uspějete v nákupních centrech či supermarketech, ale v restauracích kartou většinou nezaplatíte. Určitě je vhodné nosit s sebou nějakou hotovost.

Ceny odpovídají zhruba těm našim, i když o něco vyšší cena může být u mléčných výrobků, ale zase získáte lepší kvalitu.

Výše spropitného je podobná jako u nás, i když někde si spropitné účtují sami, takže je dobré si vždy překontrolovat účet, zvlášť v Bukurešti.

Zdraví a bezpečí

Do Rumunska nejsou potřeba žádná zvláštní očkování, ovšem je doporučováno nechat se očkovat proti hepatitidě typu A a B, samozřejmostí je zkontrolovat si platnost očkování proti tetanu. Na zvážení se předkládá očkování proti záškrtu či vzteklině.

Snad netřeba dodávat, že je vhodné zajistit si cestovní připojištění na pokrytí případných léčebných výloh. Voda bývá většinou pitná, jen náš trávicí systém na ni nemusí být zvyklý, proto se doporučuje kupovat vodu balenou.

Rumunsko je vcelku bezpečná země, jen je potřeba si dávat pozor především ve větších městech na kapsáře. Specifickým rumunským problémem jsou toulaví psi, kterých je ve městech hodně. Většinou si lidí nevšímají, ale buďte v pozoru před fenami se štěňaty a pak před ovčáckými psy v horách, kteří mají za úkol hlídat stáda.

Turisté mají obavy z medvědů, ale většinou zbytečně, protože zvířata jsou plachá, i tak je třeba ale být ostražití a zvířata rozhodně neprovokovat.

V případě nouze volejte na linku 112 nebo na linky konkrétních složek záchranného systému: hasiči 981, policie 955 a záchranná služba 961.

Jazyk a kultura

Oficiálním jazykem Rumunska je rumunština, románský jazyk, který je takovým jazykovým ostrůvkem v okolí slovanských jazyků sousedících států. Často se lze také setkat s maďarštinou. Ale dnes už se zde domluvíte i anglicky, především mladá generace nemá s angličtinou problémy, ale občas se domluvíte i německy či francouzsky především se staršími lidmi.

Rumuni vyznávají pravoslavné křesťanství a s ním jsou spojené tradice a svátky. Mnoho lidových zvyků souvisí s narozením a úmrtím člověka, ale také se svatbou. K nejvýznamnějším církevním svátkům patří Velikonoce, Vánoce, ale také svátek sv. Ondřeje (30. listopad), svátek sv. Mikuláše (6. prosinec) a svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna).

Z Rumunska si můžete dovézt třeba nějakou pěknou keramiku, která se vyrábí ve více regionech a každá oblast má své typické zdobení.

S Rumunskem je neodmyslitelně spjata postava hraběte Drákuly, kvůli níž do této země míří mnoho turistů, aby šli po stopách tohoto upíra. Postavě hraběte Drákuly dal život spisovatel Bram Stoker koncem 19. století, který děj příběhu umístil do Transylvánie (Sedmihradska), kde nikdy předtím nebyl. Až později si lidé spojili postavu upíra s historickým knížetem Valašska, který se jmenoval Vlad Tepeş a proslavil se bojem proti Turkům i velkou krutostí vůči svým zajatcům a nepřátelům. Vysloužil si tak přezdívku „Napichovač“ kvůli bolestnému způsobu mučení a zabíjení – napichování svých nepřátel na kůl.

Jídlo a pití

Rumunské pokrmy mají domácí charakter, nejčastěji se používají zdejší potraviny, které jsou mnohdy stále nedotčeny chemií.

Rumunská kuchyně se určitě neobejde bez polévky (ciorbă), která představuje základ zdejší stravy. Polévky lze ochutnat různé – kyselou, česnekovou, dršťkovou či zeleninovou. Pokud si ji objednáte v restauraci, nebuďte zaskočeni, že stojí podobně jako hlavní chod. Určitě neodejdete hladoví, protože jsou vydatné a bývá jich velký talíř.

Typickým jídlem Rumunska je kukuřičná kaše neboli polenta (mămăligă), kterou můžete ochutnat v podobě pečené, vařené či smažené. Často se podává s kouskem brynzy či výtečnou kysanou smetanou. Dalším typickým jídlem jsou sarmale – zelné nebo vinné listy plněné rýží a kořeněným masem.

Na své si v Rumunsku přijdou také milovníci sýrů. Pokud si chcete koupit pravý rumunský sýr, nejlepší je zastavit se v nějaké salaši, kde si zakoupíte sýr třeba z ovčího, kravského či buvolího mléka.

Pokud budete jíst v různých částech Rumunska, nebuďte zaskočeni, že jedno a totéž jídlo chutná pokaždé jinak, což je dáno různými kulinářskými vlivy působícími na danou oblast. Např. na sedmihradskou kuchyni působily kulinářské tipy z Německa či Maďarska, takže tu můžete ochutnat třeba pálivý guláš. Ve Valašsku zase můžete ochutnat pokrmy ze švestek často servírované i s masem. Naopak Dunajská delta je rájem ryb, můžete tu ochutnat třeba specialitu – polévku z až deseti druhů ryb, podávají se také pokrmy z různých druhů – pstruh, lipan, štika, úhoř a plno dalších v různých úpravách.

Nechcete-li jíst rumunské jídlo, můžete se najíst v restauracích, kde najdete evropskou klasiku.

Co se týká nápojů, tak národním pitím je tuică, což je pálená slivovice. Pokud dáváte přednost něčemu slabšímu, vyzkoušejte rumunská vína, která jsou také dobré chuti. Zdejší vinice jsou bohaté a pochází z nich kvalitní vína oceňovaná i v Evropě. Nejvíce vína pochází z oblasti Valašska a Dobrudži. K nejlepším značkám patří Murfatlar, Jidvei, Cotnari, Stafanesi.

Ochutnejte či jako dárek přivezte i typickou rumunskou brandy, k nejoblíbenějším patří značky Alexandrion či Zaraza. Zkusit můžete i likér Afinată, z borůvek tmavě modré barvy.

zobrazit více

Vkládej nový obsah

Čím více informací máme, tím lépe můžeme sloužit tobě i ostatním s výběrem zajímavých míst a turistických cílů.
Už jsme rozdali 20001 pírek.

1 pírko = 1 koruna