Praktické informace

Zde naleznete praktické cestovní informace, které se vám mohou hodit při cestě do Kyrgyzstánu:

Vstupní podmínky

Občané EU mohou již několik let cestovat do Kyrgyzstánu na turistický pobyt, který nepřevyšuje 60 dní, bez víza.

Pro všechny ostatní typy pobytů, nebo pro turistické pobyty delší 60 dní, je třeba vízum, které se neuděluje na hranicích a je třeba si ho vyřídit předem na kyrgyzském konzulátu. Nemusí to být nutně v zemi, odkud žadatel pochází. Kontakt na velvyslanectví Kyrgyzstánu, pod jehož působnost spadá i ČR je zde.

Jinak pro cesty do Kyrgyzstánu je nutný cestovní pas platný minimálně 6 měsíců po ukončení pobytu v zemi.

Měna a ceny

Oficiální měnou v Kyrgyzstánu je som, mezinárodní kód je KGS.

Cenová úroveň je zde nižší než v ČR, ceny tu jsou zhruba na 70 % českých cen. Mírně levnější je v regionu jen Kazachstán, důvodem je, jak zjistíte v kyrgyzských obchodech, že téměř veškeré zboží je z dovozu a to právě z Kazachstánu.

Pokud nevyhledáváte luxus, tak tu můžete vyjít s ca. 120 EUR na týden. Co se týče vstupného do muzeí, tak tu existují sice dvojí ceny pro místní a pro cizince, ale i tak je oproti ČR jejich výše téměř zanedbatelná.

Příklady cen:

1 jízda MHD: 10 KGS

vstupné pro cizince do muzeí: 50 KGS

1,5 l limonády v plastové láhvi: 70 KGS

jídlo v levnější restauraci: 150 KGS

Jízdné maršrůtkou Biškek – Čolpon Ata, ca. 5 h jízdy: 350 KGS

taxi Tokmok – Burana včetně hodinového čekání: 1000 KGS

koupání v termálech: 100 KGS na hodinu

bochník chleba: 30 KGS

dvoulůžkový pokoj v hotelu*: 1500 KGS

Zdraví a bezpečí

Kyrgyzstán je poměrně bezpečnou zemí, je třeba si dávat pozor spíše na kapsáře a podobnou drobnou trestnou činnost, té se však při troše obezřetnosti dá předejít. V tomto ohledu jsou nejrizikovějším místem tržiště ve velkých městech.

Co se týče zdraví, tak Kyrgyzstán jako poměrně chladná země nepředstavuje žádné větší zdravotní riziko. Spíše než se zákeřnými chorobami počítejte s nachlazením, docela zákeřný tu je chladný vítr za teplého a slunečného dne. Při vyskohorské turistice se může vyskytnout vysokohorská nemoc.

V Kyrgyzstánu je poměrně dost lékáren, najdete ji v každé obci. Lékárny mají západní standard a jsou velmi dobře zásobené. Většina léků se dováží z Ruska a Ukrajiny, ale i tak ceny léků jsou více než o polovinu nižší než české léky v ČR. Tudíž pokud doma nějaké léky zapomenete, nebo nějaké budete nutně potřebovat, není problém si je tu pořídit.

Co se týče kohoutkové vody, tak na dotaz, zda je voda pitná, dostanete rozporuplné odpovědi. Většina domácností a hotelů má filtr a pije vodu filtrovanou. Některé domácnosti kohoutkovou vodu nepijí a radši si kupují balenou, jiné zase bez problémů kohoutkovou vodu pijí.

Jazyk a kultura

Ca. 85 % obyvatel země jsou Kyrgyzové, ca. 10 % tvoří Rusové a zbytek ostatní národy bývalého SSSR, mezi nejpočetnější patří Uzbeci a Ukrajinci.

Úředním jazykem je sice kyrgyzština, ale vzhledem k historii země, kdy po několik desetiletí byla úředním jazykem i ruština, je tu tento jazyk velmi rozšířen a ovládá ho dokonce i více lidí než kyrgyzštinu. Výuka ruštiny je v kyrgyzských školách běžná i dnes. Je mnohem těžší najít obyvatele Kyrgyzstánu, který neumí rusky, než takového, který neumí kyrgyzsky. Rusky se tu domluvíte prakticky s každým. Domluvit se zde anglicky je poměrně složité a to i s mladou generací.

Pokud neovládáte ruštinu, naučte se před cestou alespoň číst azbuku, určitě se vám to vyplatí.

Zajímavostí zdejších měst je to, že ulice mají dva názvy – ruský a kyrgyzský. Zatímco dostupné mapy Kyrgyzstánu jsou sovětské, nebo ruské provenience  a používají ruské názvy ulic, náměstí apod., v terénu jsou názvy již v kyrgyzštině. Pokud se v mapě ztratíte, tj. nebudete moci najít ulici, v níž se právě nacházíte, zeptejte se nějakého kolemjdoucího na ruský název, ten již zcela jistě na mapě najdete.

Do Krygyzstánu jako vysokohorského státu se jezdí především za turistikou a trekingem. Veškeré horské turistické stezky, chaty, ukazatele, značení apod. zde byly vybudovány ještě v dobách SSSR. Od té doby tu toho bylo nově vybudováno velmi málo, ale na druhou stranu se to sovětské neničí, ale udržuje. Tudíž, pokud máte doma nějakého průvodce ze 70. tých či 80. tých let na téma "Hory SSSR," bude s velkou pravděpodobností stále aktuální.

Velmi obdivované místními obyvateli je Rusko a především jeho prezident, který je považován za přítele kyrgyzského národa. Z českých reálií zná mnoho Kyrgyzů Julia Fučíka, který se v meziválečném období v Kyrgyzstánu zůčastnil několika mládežnických projektů zaměřených na výstavbu zdejší infrastruktury. V Biškeku je po něm pojmenovaná ulice. I J. Fučík je považován za přítele Kyrgyzů a zaráží je, že Češi o těchto Fučíkových aktivitách nemají ponětí.

Jídlo a pití

Kyrgyzská kuchyně je založena na mase. Méně se tu jí vepřové, více skopové maso. Příloha k masu, rýže či brambory, je většinou malá a ke všem jídlům se jí chléb. 

Populárním nápojem je čaj, je tu oblíbenější než káva a v restauracích se běžně prodává nejen po šálcích, ale i po konvičkách.

Vzhledem k tomu, že Kyrgyzstán leží v poměrně vysoké nadmořské výšce, je nabídka místního ovoce a zeleniny značně omezena. Z místní produkce pocházejí jablka a hrušky, rajčata, okurky a zelí, téměř vše ostatní je dovoz. Velmi šťavnaté a sladké jsou hrušky od jezera Issyk Kul, na jihu země se daří vlašským ořechům.

Populární tu je i pití piva, dováží se sem pivo z Ruska, ČR i dalších zemí, tudíž výběr piv v obchodech je velmi bohatý. Poměrně bohatý je i výběr vín a tvrdého alkoholu z dovozu.

Velmi populární je stravování se kromě restaurací i v samoobslužných jídelnách, rusky stolovaja. V restauracích s obsluhou se k účtu připočítává 10 % za obsluhu.

Alkohol je povoleno pít až od 21 let věku.

V každé větší obci je pobočka obchodního řetězce Narodnyj, která má otevřeno nonstop. Jedná se o supermarket s potravinami a drogerií. V Biškeku najdete velmi dobře zásobovaný zbožím z Ruska a Kazachstánu supermarket Frunze za hlavním vlakovým nádražím, stačí přejít po lávce přes koleje.

Ubytování

V zemi je poměrně dost hotelů, hostelů a dalších ubytovacích kapacit. Mnoho z nich lze zarezervovat přes booking.com, ale pokud pojedete "na blind" neměl by být problém ubytování sehnat. V malých městech či výletních destinacích se nabízí ubytování i v soukromí. Mnoho z ubytovatelů nabízí i stravování. Turistická sezóna trvá od června do poloviny září. Mimo sezónu je většina ubytování v soukromí mimo provoz, zavřeny bývají i některé hotelové rezorty. V tuto dobu jsou možnosti omezené, to ale neznamená, že ubytování nenajdete. Pokud nebudete moci nalézt ubytování, zeptejte se místních lidí, ti vám zcela jistě pomohou.

Ubytování v hotelích se poskytuje na časové období zvané "sútki." Toto v ruštině znamená 24 hodin. Některé hotely mají pevně stanoveno, od kdy se lidé mohou nastěhovat, a do kdy se musí vystěhovat. Jiné hotely to mají zařízeno tak, že od doby nastěhování začíná běžet 24 h, za něž se platí cena uvedená v ceníku.

Mnoho ubytování v soukromí, především na vesnicích a v malých městech, má wc a koupelnu zvlášť mimo dům na dvoře. Tyto jsou za tmy špatně osvětlené, hodí se vlastní svítilna. Ubytování v soukromí si před zaplacením a nastěhováním zkontrolujte, zda funguje elektřina, teče voda, jdou dovřít okna apod. Ubytování v soukromí má tu výhodu, že vám domácí pomůže najít někoho, kdo vás odveze, kam potřebujete, zatelefonuje do objektu, kam jedete, zda mají otevřeno apod.

zobrazit více

Vkládej nový obsah

Čím více informací máme, tím lépe můžeme sloužit tobě i ostatním s výběrem zajímavých míst a turistických cílů.
Už jsme rozdali 25477 pírek.

1 pírko = 1 koruna