Ačkoli synagoga s přilehlým hřbitovem nejsou nikterak velké, jde o důležitý komplex židovské architektury a náboženského umění pocházejícího již z 16. století. V dnešní době jde o fungující centrum náboženského života Židů současného Krakova.
Synagoga Remuh je druhá nejstarší. V interiéru se nacházely cenné předměty, které ale byly během války zničeny. Došlo k rekonstrukci, kdy předměty byly napodobeny a dodnes si jako funkční synagoga uchovala jedinečnou atmosféru.
Přilehlý hřbitov náleží k nejstarším památkám židovského pohřebního umění v Polsku. Naposledy se tu pohřbívalo v roce 1850, během války byl značně poničen. Byly tu nalezeny i velmi staré náhrobky z 16. století, ačkoli poškozené, patrné byly tehdy typické motivy – vinná réva na hrobech rabínů symbolizují moudrost, poznání, koruna symbolizuje ctnosti a zbožný život zesnulého.
Právě zde našel místo odpočinku nejznámější polský rabín Moses Isserles, známý také jako REMA, poutníci sem putují ve výročí jeho úmrtí a nechávají tu tzv. kvitelach, malá papírky s žádostmi, aby se u nich Moses přimluvil u Boha. Jako zázrakem jeho hrob nebyl během války poničen, dokonce se k tomu vztahuje legenda, že do Němce, který chtěl hrob zničit, uhodil blesk.
