Jedno z nejstarších měst a zároveň město s nejpohnutější historií v Polsku. Mísí se zde vlivy polské, ukrajinské, židovské, haličské a litevské. Město působí zvláštní atmosférou a také architekturou.
Mnoho budov v historickém centru je postaveno ve stylu takzvané lublinské renesance, která nemá v jiných polských městech obdoby. Jsou zde ovšem pamětihodnosti i z dob mnohem starších.
Město mělo v polské historii velký význam, v roce 1474 se stalo hlavním městem nově vzniklého Lubelského vojvodství. V roce 1569 tu byla uzavřena Lublinská unie - personální svazek polského království s Litvou. Později se město stalo i střediskem samosprávy židovské komunity v Polsku. Na nějakou dobu se ocitlo pod rakouskou i pod ruskou správou a několikrát bylo dočasně i hlavním městem. Za svou existenci také trpělo pod nájezdy kozáků a Švédů. V roce 1918 tu vznikla lidová vláda Polské republiky, což byla první vláda osamostatňujícího se nově vznikajícího Polska.
Ve 30. tých letech 20.století tvořili třetinu obyvatel Židé. Většina z nich ale zahynula v koncentračních táborech, jeden z nich - Majdanek - nacisté zřídili přímo na kraji města.
V Lublinu se každoročně koná multižánrový festival Lublinská setkání kultur, který připomíná mnohonárodnostní složení obyvatel v historii města a především přínos jednotlivých kultur městu.
