Jižní Amerika je krásným a velmi divokým kontinentem. Táhne se od Panamské šíje mnoho tisíc kilometrů až k takzvané Ohňové zemi – ostrovu, jenž náleží z poloviny Argentině a z poloviny Chile. Tento ostrovní kus země je také nejjižnějším stále obydleným místem na naší planetě.
S možností prozkoumat úžasné přírodní krásy, včetně úchvatných hor, nedotčených pláží a divokých deštných pralesů, se řadí Jižní Amerika mezi přední cíle mnohých turistů. Lidé stále žasnou nad předkoloniálními stavbami, které nelze nalézt jinde na světě, a kulturou stále silnou až doposud. Významná města se pyšní španělskými a portugalskými koloniálními stavbami a kostely, které v sobě mají více zlata než všechny ostatní církve ve světě. Rovněž moderní umění explodovalo v mnohých městech společně s tanečními kluby plnými krásných lidí. Pokud přidáme burácející vodopády obklopené rozsáhlými džunglemi, přeplněné ulice v době karnevalů, a ztracená a nově nalezená incká města, Jižní Amerika vás zcela pohltí.
Kontinent prochází všemi klimatickými a dvěma časovými pásmy. Slavný je zdejší rovníkový prales Amazonie. Prochází jím také hranice severní a jižní polokoule – rovník. Celkem se na tomto kontinentu nachází 12 nezávislých států, z nichž ve většině se mluví španělsky. Výjimkou je jen Brazílie s portugalštinou, Guayana s angličtinou, Surinam s holandštinou a dodnes závislé území Francouzské Guayany s francouzštinou.
Nejvyspělejší civilizací Jižní Ameriky předkolumbovské doby byla jistě civilizace Inků, která obývala plochu pohoří And od Panamy až po Chile a nesmazatelně se vryla do kultury andské oblasti, hlavně Peru a Ekvádoru. Po příchodu Španělů pak byla většina kontinentu až do počátku 19. století jejich kolonií. Dodnes zde žijí, na rozdíl od Ameriky Severní, velké počty původního obyvatelstva, které si zachovaly svou kulturu a jazyk. V některých státech jsou pak tyto menšiny tak početné, že se staly jejich původní jazyky oficiálními, například Bolívie jich má 37.
Evropané obecně mají tendenci považovat jihoamerické země ne za moc rozdílné, ba dokonce stejné. Házet ale např. Venezuelu s Argentinou do jednoho pytle by bylo hrubou chybou každého světa znalého člověka. Díky rozdílnému postoji k původnímu obyvatelstvu, postoji ke kolonialistům i vztahům k sobě navzájem, se jihoamerické státy odlišily během své historie v mnoha věcech, ať už v politickém systému, ekonomické výkonnosti nebo obecně v přístupu k životu. Jedna věc je ale pro všechny americké státy, a do toho by se dala zahrnout i Amerika Severní, podobná – velký důraz na osobní svobodu, volnost a ideály humanismu.