Téměř půlmilionové hlavní město Západopomořanského vojvodství je zároveň významným říčním přístavem. Přesto, že město proslavila Námořní akademie, leží Štětín na řece Odře, břehy Baltského moře jsou odtud 60 kilometrů na sever.
Štětín měl pohnutou historii. Po několik staletí byl součástí Pruska, po roce 1919 Německa, Polsku připadl až po druhé světové válce. Mezi lety 1919 a 1956 patřila část místního přístavu Československu, kotvily tu československé námořní lodě a provoz na Odře byl internacinalizován, tzn. že stát, na jehož území město leželo, nesměl zasahovat do provozu plavidel na řece. V roce 1956 se Československo svého kousku země zde na severu vzdalo ve prospěch Polska výměnou za území v pohraničí - v Krkononích, na Karvinsku a ve slovenských Pieninách. V roce 1970 vypukly právě zde protirežimní demonstrace, jež měly za následek několik mrtvých a vyhlášení vyjímečného stavu.
