Kilometry pláží, historická města s obdivovanými secesními památkami, kulturní festivaly v prostředí hradů a zámeckých parků, nedotčená příroda hostící nejpočetnější populace bobrů a vlků, to vše a ještě více najdeme v Lotyšsku.
Lotyšsko se nachází na pobřeží Baltského moře, lemovaného písečnými dunami, mezi Estonskem a Litvou. Většinu rovinatého povrchu zabírají rozsáhlé lesy, které jsou zdrojem jantaru a domovem velkého množství druhů divoké zvěře. Velmi časté jsou národní parky, z nichž největší je NP Gauja s malebnými meandry stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Lotyšska je kopec Gaiziņkalns s výškou 312 metrů nad mořem.
Díky hrdosti lotyšského národa a snaze o rekordy se zde začalo se stavbou vyhlídkové věže, která tak měla uměle překonat nejvyšší bod sousedního Estonka, nedokončená stavba byla nakonec srovnána se zemí. Přesto je země držitelem mnoha rekordů- například se zde nachází nejsevernější evropská vinice v Siguldě, největší mechanické varhany světa najdeme v Liepajské katerdále. Lotyšsko je na světě druhým nejšetrnějším národem k životnímu prostředí. I proto dnes můžeme obdivovat nedotčenou přírodu a dýchat čerstvý vzduch s vůní jehličí.
Od roku 1940 byla země okupována ruskými vojsky, nadvláda trvala až do roku 1991, kdy bylo Lotyšsko opět uznáno samostatným státem. Ač vyhlásilo nezávislost mezi prvními, v porovnání s ostatními pobaltskými zeměmi dává Lotyšsku obnova původní kultury zabrat nejvíce. V zemi stále žije početná menšina Rusů. Často zde narazíme na různé památníky a řadu ruských památek.
