• Destinace
    • Evropa
      • Albánie
      • Anglie
      • Belgie
      • Bělorusko
      • Bosna a Hercegovina
      • Bulharsko
      • Černá Hora
      • Česká republika
      • Chorvatsko
      • Dánsko
      • Estonsko
      • Finsko
      • Francie
      • Irsko
      • Island
      • Itálie
      • Kypr
      • Lichtenštejnsko
      • Litva
      • Lotyšsko
      • Lucembursko
      • Maďarsko
      • Makedonie
      • Malta
      • Monako
      • Německo
      • Nizozemsko
      • Norsko
      • Polsko
      • Portugalsko
      • Rakousko
      • Řecko
      • Rumunsko
      • Rusko
      • Severní Irsko
      • Skotsko
      • Slovensko
      • Slovinsko
      • Španělsko
      • Spojené království
      • Srbsko
      • Švédsko
      • Švýcarsko
      • Turecko
      • Ukrajina
      • Wales
    • Severní Amerika
      • USA
    • Místa
    • Muzeum anatolské civilizace
    • Anıtkabir
    • Římské lázně
    • Kocatepe mosque
    • Místa
    • Počasí
    • Praktické informace
    • Doprava
    • Místa
    • Počasí
    • Praktické informace
    • Doprava
    • Athény
      • Akropolis
      • Národní archeologické muzeum
      • Nové muzeum Akropole
    • Helsinky
      • Bar z ledu
      • Helsinská katedrála
      • Kostel Temppeliaukio
      • Muzeum současného umění Kiasma
      • Pevnost Suomenlinna
      • Uspenská katedrála
      • Zábavní park Linnanmäki
    • Tampere
      • Kostel Alexandra II.
      • Muzeum finského ledního hokeje
      • Muzeum věnované Leninovi
      • Zábavní park Särkänniemi
    • Národní park Helvetinjärvi
    • Turku
      • Hrad Turku
      • Katedrála Turku
      • Lanový park Flowpark
      • Luostarinmäki
      • Muzeum umění
    • Oulu
      • Hrad Oulu
      • Muzeum Severní Ostrobotnie
      • Toripolliisi
    • Zakynthos
      • Gerakas
      • Keri cape
      • Keri jeskyně
      • Laganas
      • Modré jeskyně
      • Navagio
      • Porto Zorro
      • Vinařství Callinico
      • Zakinthos
    • Jižní Amerika
      • Argentina
      • Brazílie
      • Ekvádor
      • Paraguay
      • Peru
    • Lefkada
      • Agios Ioannis
      • Egremni beach
      • Lefkas
      • Maják Ducato (Akratas)
      • Nidri
      • Pláž Kathisma
      • Porto Katsiki
      • Sivota
      • Vassiliki
    • Afrika
      • Egypt
      • Kapverdy
      • Maroko
      • Tunisko
    • Asie
      • Čína
      • Filipíny
      • Japonsko
      • Kazachstán
      • Kyrgyzstán
      • Myanmar
      • Srí Lanka
      • Thajsko
      • Vietnam
    • Korfu
      • Angelokastro
      • Aqualand u obce Ágios Ioánnis
      • Benitses
      • Jezero Korission
      • Kassiopi
      • Letohrádek císařovny Sissi Achilleion
      • Město Korfu
      • Ostrůvek Vidos
      • Paleokastrítsa
      • Palia Perithia
      • Pantokrátor
    • Epirus region
      • Eko kajaky na řece Acheron
      • Parga
      • Pramen řeky Acheron
    • Kréta
      • Agia Deka
      • Agia Marina
      • Agios Nikolaos
      • Archeologické naleziště Gortyna
      • Chania
      • Diova jeskyně
      • Heraklion
      • Jeskyně Melidoni
      • Jeskyně Milatu
      • Klášter Moni Arkadiou
      • Klášter Moni Preveli
      • Kostel Agia Triada na poloostrově Akrotiri
      • Krétské akvárium
      • Matala
      • Minojský palác Faistos
      • Minojský palác Knossos
      • Minojský palác Malia
      • Minojský palác Zakros
      • Muzeum krétské etnologie ve Vori
      • Náhorní plošina Lasithi
      • Ostrov Spinalonga
      • Paleochora
      • Rethymno
      • Rokle mrtvých
      • Soutěska Samaria
    • Valašsko
      • Bukurešť
      • Klášter Curtea de Arges
      • Sinaia
    • Místa
    • Citadela Poienari
    • Klášter Horezu
    • Delta Dunaje
    • Konstance
      • Mamaia
      • Mešita Carola I.
      • Národní historické a archeologické muzeum
    • Rumunská část Moldávie
      • Bahenní sopky u Bercy
      • Červené jezero
      • Jasy
      • Kláštery Jižní Bukoviny
      • Neamț
    • Transylvánie
      • Alba Iulia
      • Biertan
      • Brašov
      • Budesti
      • Hrad Bran
      • Ledová jeskyně
      • Maramureš
      • Medvědí jeskyně
      • Poienile Izei
      • Sibiu
      • Sighişoara
      • Surdesti
      • Veselý hřbitov
    • Počasí
    • Praktické informace
    • Doprava
    • Austrálie & Oceánie
      • Nový Zéland
    • Lesbos
    • Mytilena
      • Archeologické muzeum
      • Chrám sv. Therapona
      • Pevnost Mytilene
    • Místa
    • Teriadovo muzeum
    • Agiasos
      • Kostel Panny Marie s Ježíškem
    • Molyvos (Mithymna)
      • Zřícenina byzantsko-janovského hradu
    • Petra
      • Kostel Panagia Glykofiloussa
    • Skala Eresou
    • Klášter Limonos
    • Klášter Ipsilou
    • Sigri
      • Hrad v Sigri
      • Muzeum zkamenělého lesa
    • Zkamenělý les
    • Pithari klášter
    • Kostel sv. Rafaela
    • Rhodos
      • Faliraki vodní park
      • Hrad Kritinia
      • Ialyssos
      • Kameiros
      • Klášter Moni Tsambika
      • Kostel Panny Marie v Asklipiu
      • Lindos
      • Město Rhodos
      • Pevnost Monolithos
      • Pštrosí farma na Rhodu
      • Údolí Epta Piges
      • Údolí motýlů Petaloudes
    • Počasí
    • Místa
    • Ruapehu
    • Santorini
      • Akrotiri
      • Fira
      • Oia
      • Pláž Perrisa
      • Santorini Foto Safari
      • Starověká Fira
      • Vinařství Artemis Karamolegos
    • Místa
    • Zlom Þingvellir
    • Kos
      • Asklepieion
      • Hrad Rytířů Antimachia
      • Kardamena
      • Kefalos
      • Mastihari
      • Město Kos
    • Jezero Þingvallavatn
    • AlÞing v Þingvelliru
    • Vodopád Öxarárfoss
    • Targoviste
    • Temešvár
      • Muzeum revoluce 1989
    • Soluň
    • Vstup
    • Měna
    • Zdraví
    • Kultura
    • Jídlo
    • Vstup
    • Měna
    • Zdraví
    • Kultura
    • Jídlo
    • Vstup
    • Měna
    • Zdraví
    • Kultura
    • Jídlo
    • Cesta
  • Rady na cestu
  • Inspirace
  • Přihlásit
  • Přihlásit
Osaka, hrad
  • Destinace
  • Články
  • Destinace /
  • Japonsko po 10 letech - zklamání a málo exotiky

Japonsko po 10 letech - zklamání a málo exotiky

Japonsko jsem jako turista navštívila již třikrát. Naposledy s odstupem deseti let na Vánoce a Nový rok 2014/15. Podle mého názoru se země za těch deset let velmi změnila. Posuďte sami a dočtěte se informace, které se překvapivě nedozvíte v průvodcích do Japonska.

Po svém posledním pobytu musím říci, že mě Japonsko zklamalo, za těch deset let od mé poslední návštěvy se docela zmodernizovalo a už tam nebylo toho pro nás moc exotického. Dříve jsem se všemu divila, vše se mi líbilo, ale nyní jsem si všimla, jak je Japonsko monotónní a poměrně ponuré.

Japonská města a domácnosti

Veškeré vedení se vede nad zemí a tak mezi jednotlivými domy je halda drátů a samé tyče, aby bylo na co ty dráty upevnit. Ze záplavy domů občas trčí nějaké lesem porostlé hory, a na těch horách se opět tyčí nějaké tyče.

Japonsko lze charakterizovat jako zemi drátů a tyčí.

Jak je Japonsko přelidněné, tak se téměř vůbec nevyjede ze zástavby, a to ani na sto a více kilometrovém úseku. Na druhou stranu je Japonsko, nebo alespoň hustě obydlené ostrovy, tak monotónní, že není třeba ho procestovat celé. Stačí pobýt v Tokiu či Osace cca. 10 dní, projet nejbližší okolí, a člověk vidí vše, co v Japonsku je. Například, v celém Japonsku je 13 hradů, jen v okolí Osaky jsme viděli téměř polovinu z nich, a to jsou si všechny docela podobné. Podle siluety nelze hrady od sebe rozeznat, jak je tomu u nás, navíc jsou hrady vevnitř doslova prázdné. 

Ulice v centru Kjóta

Ulice v centru Kjóta

Naposledy jsme byli z významných měst v Kjotu a Osace. Osaka je moderní, kromě hradu v ní nic není, ale je čistá, plná výškových domů a každý dům má prakticky jinou barvu.  V Osace nejsou dráty, takže je hezká. Kjoto je historické, nachází se v něm několik památek UNESCO. Bohužel je ale plné drátů a tyčí, je z tradičních tmavých domků a úzkých uliček, takže působí docela depresivně.

Japonská města nemají náměstí, ani velká prostranství, jsou taková stísněná.

Za těch 10 let, co jsem tam nebyla, se všude zavedlo vstupné, není sice ve srovnání s EU vysoké, téměř všude, ať se jedná o cokoliv, se platí 100 Kč, ale dříve se přece nějaké kláštery a muzea daly navštívit zdarma. Ještě, že jsou si všechny kláštery a hrady velmi podobné. WC je stále všude bezplatné.

Dále v Japonsku nemají ústřední topení a v zimě se zahřívají mnoha zahřívadly. Japonci mají dokonce i vytápěné prkénko na záchod, ale spí pod třemi peřinami, což je vysilující. Mají tolik různých zahřívadel, v každé místnosti několik, že mi přijde levnější a praktičtější, kdyby si zavedli ústřední topení.

Sushi restaurace

Sushi restaurace

V Japonsku neexistují odpadkové koše, je úplné umění někam vyhodit odpadky. Jediné koše jsou vedle automatů na limonádu, ale ty jsou jen pro plechovky. Ani v domácnostech nejsou popelnice. Rodina, u níž jsme bydleli, měla v kuchyni několik pytlů na odpadky, ale jaksi jsme nezjistili, kdy a kam je vynášejí. Pro nás bylo vždy stresující vyhodit někam odpadek, nakonec jsme je házeli do košů na plechovky. Ovšem všude tu je čisto, odpadky se nikde neválí.

Japonská kultura, tradice a svátky

Velkým svátkem je v Japonsku Nový rok, je to rodinný svátek, jako u nás Vánoce. Silvestr se nijak neslaví. Za to prvních 3-5 dní v Novém roce se chodí hromadně do buddhistických klášterů prosit za šťastný Nový rok. Bydleli jsme kousek od jednoho z nejvýznamnějších klášterů na Honšú a opravdu, celé první 4 dny v lednu tu byly nonstop prvomájové průvody lidí, i v noci. Hlavní svatyně byla vyzdobena lahvemi saké, piva a vína. Stály se tu fronty na modlení, jedno kázání za druhým a u všech oltáříků se stály fronty, aby lidé mohli vzdát bohyni rýže hold. Modlitby v buddhistických svatyních v Japonsku jsou velmi prosté, když se chci pomodlit, tak do kasičky na oltáři nejdříve hodím pár mincí. Asi by bez peněz nebyla modlitba vyslyšena, přesně to, proti čemu v Evropě bojovali už Hus a Luther.

Vánoce se v Japonsku neslaví, je to pouze komerční svátek, jen dětem se dávají dárky.

Kláštery v Japonsku, to je vůbec čistička peněženky, nejdříve vstupné, to ale ne do všech klášterů, pak pár mincí do každého oltáře, kterých je v jednom klášteře i 20. Pak si koupit prkénko, na které se napíše přání a to se vyvěsí na místo k tomu určené. Dále je třeba si koupit svaté talismany, jeden pro štěstí, druhý pro peníze, třetí pro zdraví, čtvrtý pro... atd. Nakonec je třeba nechat si napsat něco svatého do památníku, za úplatu samozřejmě.

Před deseti lety se Japonci o státních svátcích oblékali do tradičních kimon a vyráželi tak do klášterů či na procházky do parků. Nyní po deseti letech jsem v kimonu viděla minimum lidí, ale také jednoho psa.

Japonská přeprava

V Japonsku je perfektní vlaková doprava, vlaky tu jezdí na všech tratích ve frekvenci 10 - 15 minut a to včetně dálkových šinkansenů na trati Tokio – Hirošima. Při svém třetím pobytu jsem jela šinkansenem poprvé, ale že by to bylo něco extra, to ne. Zkrátka rychlovlak, téměř jak Pendolino, jen v něm více zaléhají uši a dělá hluk jako letadlo. Ovšem určitě to je zážitek pro železniční nadšence. Pokud nesněží, tak vlaky nemají zpoždění, jen trochu zasněží, tak jsou najednou hodinová zpoždění. Všechny vlaky jsou vždy vytíženy, tady by neprošlo rušení spojů, jako je tomu u nás.

Šinkanzen 2. třída

Šinkanzen 2. třída

V Japonsku je přezaměstnanost, u jednoho pultu 3 m dlouhého stojí 3 prodavačky, u nás by jedna musela zvládnout 2-3 takové pulty. V každém rohu veřejných budov stojí hosteska, co se návštěvníkům uklání, na každém nádraží je najednou minimálně 5 zaměstnanců, zastávky bez personálu, jak je tomu u nás, v Japonsku neexistují. Všude, ve všech veřejných budovách jsou informační přepážky, kde vždy jsou minimálně dvě hostesky, v obchodních domech jsou takové přepážky na každém patře.

Obchody, kultura obalů a automatů

Za těch 10 let vzniklo v Japonsku poměrně dost samoobsluh, před deseti lety jsme nenarazily ani na jednu. Potraviny se prodávaly zásadně u lahůdkářských stánků v obchodních domech a byly vždy dárkově baleny. To se ovšem nezměnilo. Jen přibyly ty samoobsluhy, což je také výhodou, protože tak potraviny zlevnily.

Kjoto - prodejna sladkostí

Kjoto - prodejna sladkostí

Japonci milují obaly, což je patrné právě v potravinách. Neprodávají pouze balíčky sušenek, nýbrž každá sušenka je balena zvlášť a balíček se ještě dárkově zabalí. Vrcholem je, že se leckde prodávají potraviny již dárkově zabalené, jen je rozbalen jeden ukázkový exemplář. Vůbec nemám chuť kupovat něco, o čemž nevím, co kupuji. S množstvím obalů vzniká množství odpadu, ale kam ho dávají, mi je záhadou.

V Japonsku jsou všude automaty na limonádu a na kafe, úplně všude i v horách, či uprostřed lesa.

Půllitru limonády z automatu stojí 30 Kč. Plechovková horká káva cca 25 Kč. V automatech se tu prodávají i horká jídla, jízdenky, vstupenky a ještě mnoho věcí, které by našince ani nenapadlo prodávat v automatu.

V Japonsku se také na jednu stranu dbá velmi na hygienu, na druhou stranu jsou občas vůči hygieně nepozorní. Ručník se používá jen jednou, potraviny jsou v několikanásobném balení. Ale ochutnávky nechají v potravinách celý den nepřikryté a chodí kolem nich tisíce lidí. Nebo na trhu mají u stánku koš na použité kelímky a vedle něho je stejná nepřikrytá nádoba se svařeným saké. Vůbec jim nevadí, že si někdo nádoby může splést a hodit odpadek do saké.

Kjoto, prodejní automaty v areálu chrámu

Kjoto, prodejní automaty v areálu chrámu

Japonská televize je plná reklam a prapodivných estrád. Japonci se na ni rádi dívají, ale já jsem v televizi za celé 2 týdny neviděla nic inteligentního. Přímo mě bolelo se na ni dívat.

Japonsko už pro nás není tak drahé

Cenová hladina za těch 10 let v Japonsku výrazně klesla, nebo spíše u nás výrazně stoupla. Ještě 10 let a bude u nás dráž než v Japonsku. Ve srovnání s Finskem, Vídní či Londýnem je Japonsko levné. Za to, co stála v Londýně jedna noc v noclehárně, bych měla v Japonsku 2 noci v jednolůžkovém pokoji. Vstupné je oproti Londýnu či Vídni také nízké, jídlo se v obchodech či vývařovnách dá sehnat již za 100 - 150 Kč.  Drahá je sice meziměstská doprava, ale pro cizince se nabízí mnoho regionálních jízdenek, jejichž ceny jsou pak nižší než třeba v Německu. Takže bych řekla, že cenově je Japonsko na úrovni tak Německa, nikoliv Skandinávie či Rakouska. Dokonce pro mě bylo překvapením, že i Budapešť je, co se týče cen vstupného, MHD a jídla v centru města, dražší než Osaka, či Kjóto.

Veronika Škvárová

Cestování je mou největší vášní, baví mě poznávat cizí kraje a kultury. Dalším mým koníčkem je vyhledávání levných letenek a jízdenek, díky nimž jsem procestovala již více než 60 zemí světa. Kromě cestování mě zajímají cizí jazyky, jejichž výuce se věnuji, dále tanec a lidová hudba.

1 Vložit komentář
Sdílet

Komentáře k článku

Vlož komentář
Filip
• 14.04.2022 02:14
Oni Asiaté obecně oplývají typově nižší mírou individuality, než my, o Američanech ani nemluvě. Zjednodušeně řečeno, každý jedinec se, většinou nevědomě, v rámci formování osobnosti "rozhodne", jestli bude osobnostně individualitou (a tím zakusovat menší míru skupinového bezpečí), nebo se přidá k tzv. referenční skupině (a tím bude zakusovat větší míru vnitřní prázdnoty). Z různých průzkumů vyplývá, že prakticky všude v západních společnostech je poměr individuálních jedinců cca 40%, respektive, 60% lidí tvoří stádo, s jednou výjimkou: v Německu je to 20% a 80%. Japonci (a Korejci, národ otroků) jsou na tom ještě hůře, tam se to odhaduje na 10% a 90% (v Koreji, ještě o něco méně, a v KLDR ještě méně). Jedinec bez potřebné dávky osobní integrity "řeší" všecko podle stejného mustru: uposlechne autoritu, v případě selhání za to může autorita, a v případě, že nějakou osobní vinu pociťuje, protože je to ostentativní, že si za to mohl sám (třeba i proto, že neposlechl autoritu), řeší to zapomněním (i za pomocí alkoholu). Krom dalších věcí s tím souvisejících, jako je extrémní sociální tlak na konformismus (a vysoký počet sebevražd, kterými "řeší" selhání), s tím souvisí konservativismus a konservismus. Změna je problém, sebevědomí neexistuje, tradice jsou hodny následování (a je nemožné, takto naladěným jedincům, poněkud vysvětlit, že pohyb je první zákon vesmíru, změna život, a že kdyby takových lidí bylo na světě 99.99%, tak nemáme ani zemědělství a žijeme v jeskyních). Tradiční japonské baráky se stavěly na pivotech minimálně 0.5m vysokých (sloupech, kamenech, různé, podle lokality), a protože jako my jsme měli dobu bronzovou, a železnou, Japonci měli, za éry Tokugawa (tj. po bitvě u Sekigahary A. D. 1600, až do konce shogunátu klanu Tokugawa, tj. do roku 1867, což se dobře pamatuje, protože je to rok Rakousko - Uherského dualismu), dobu dřevěnou. Japonská obydlí, včetně hradů, se maximálně po třiceti letech rozebrala na součástky a přemístila o pár desítek metrů dál. Všecko bylo ze dřeva, jednak barák bez skob a hřebíků se poněkud lépe rozebírá, a zase skládá dohromady, a potom, železný hardware byl neskutečně drahý, takže žádná rodina nevlastnila více, než maximálně jednotky desítek skoba háčků z oceli. Při té rozborce a zborce baráku se vyměnily všecky tatami, papírové "stěny", paravany a nábytek. Důvod takového počínání? Houba. Japonsko je poměrně vlhké a staří Japonci, prostě a jednoduše, trpěli plísněmi. I cenná kimona, a přikrývky na spaní, všecko, přirozeně, z hedvábí, se denně přeskládávala, aby to nechytlo houbu. Proti houbě pomáhala rovněž vzdušnost obydlí. Japonci se své doby dřevěné, vlády mistrů dvou mečů a pěškobusu (v Tokugawa Japonsku nebyly silnice, neexistovaly povozy, maximálně malé ruční kárky, povozy byly zakázány, krom císaře, který jediný mohl jezdit povozem po speciální cestě v Kjótu) a pestetariánství nevzdali dobrovolně, prostě dojeli Amíci a dali jim na výběr: buďto otevřou přístavy a budou obchodovat dobrovolně, nebo jim ten dřevěný Matrix rozbombardují. A až tak zabednění, aby nepochopili, že křesadlovkou a dvěma meči proti kulometu, dělům a pancéřovaným lodím mnoho nezmohou, rozhodně nebyli. No, ano, ale Japonci se, relativně rychle, z doby dřevěné (u nás raný středověk, respektive u nás prakticky nic, protože kolonisace probíhala někde ve 12. až 14. století) přenesli do doby high technology. Takže dneska mají baráky zděné, mají iZáchod, iPostel a iKlimatisaci, ale mentalita je pořád v době dřevěné. Takže ano, baráky jsou zděné, nebo betonové, ale poněkud se nedomyslelo, že iZáchod a iKlimatisace potřebují elektrický proud. Tak dráty. Isolace je pojem absolutně neznámý, a to nejenom něco v tom směru, jako nemít papírové stěny a stropy, ale třeba i mít jenom okna s gumovým těsněním (takové kastlové okno, ne tak thermosklo, to je úplně mimo jejich svět). A baráky, pořád, nemají topení. Kdysi neměly, protože 1. dřevo dobře hoří a oheň nebýt dřeva přítel a 2. k čemu topit, když to stejně bylo postavené, aby to luftovalo. Takže komín moc neumí. Oni měli oheň v dřevěném baráku, protože bez ohně se poněkud blbě vaří, tak měli takový kovový "krb", který byl přenosný, ale měl v každém baráku přesně určené místo (protože harmonie se nesmí narušit, to je lepší usekat hlavy půlce vesnice, hlavně, že harmonie bude zachována!), a nad tím krbem byla ve stropě díra (jak v teepe). A v zimě se obcovalo, a spalo, kolem toho krbu na vaření. A z toho vzniklo kotatsu. To nemá moc co dočinění s cenami energií, protože když přijde sníh, oni Japonci taky topí iKlimatisací, a s ohledem na to, že profukuje oknem a dveřmi, a že stěny sice nejsou z papíru, ale normální tloušťku nemají, drahá energie se spotřebovává tuze velmi. Je to jenom o tom, že prostě takto to dělají všickni, dělají to takto od roku 1600, a ještě mnohem déle, a hřebík, který čouhá, má být zaražen. :-)
Odpovědět

Napiš komentář

Jméno:


Zaregistuj se během pár vteřin zde a zbavíme Tě navždy vyplňování otravné captchy!
Opiš znaky z obrázku:

Pokračuj přihlášením nebo si založ účet.

Zapomenuté heslo?
Založit nový účet
  • Ara.cz: Cestovní průvodce po světě
  • Kontakt
  • O nás
  • Spolupráce
  • Pírka
  • Reklama
Ara.cz
Staňte se naším fanouškem na facebooku

Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ara.cz je bez písemného souhlasu zakázáno. Ara.cz má výhradní pravomoc při rozhodování v případě zneužívání služeb a zároveň nenese žádnou odpovědnost za zničení obrázků nebo textů, které porušují pravidla nebo zneužívají službu v jakékoliv podobě. Pro odstranění obsahu z našich stránek z autorských či jakýchkoliv jiných důvodů, nás můžete kontaktovat zde. Pro další informace si přečtěte naše Podmínky užívání webu. Copyright © 2013 ARA.cz