Letos jsem již po několikáté navštívila turisty ne moc oblíbené Bulharsko. Nutno říci, že jsem byla už i v hezčích destinacích, ale pokud je člověk skromný a neočekává, že zde budou pláže jako v Karibiku a ulice se budou podobat Las Vegas, dá se v Bulharsku strávit velmi příjemná dovolená.
Západ slunce nad Bulharskem - photo by: Kateřina Šímová (Ara.cz)
Můj cílový bod bylo městečko s názvem Tsarevo, které leží na jihovýchodě země a od Burgasu je to zhruba 70 kilometrů. Letenky jsem zařizovala na poslední chvíli, neboť tato dovolená byla akce kulový blesk a během pár dnů jsem se rozhodla, že do Bulharska odletím. Letenky byly překvapivě levné, a to i přesto, že jsem je kupovala v sezóně a ještě pouhé dva dny předem. Zpáteční letenku jsem sehnala na 31. července s návratem 11. srpna za necelých 7000 Kč u společnosti Smartwings. Letěla jsem z Ostravy přímým letem do Burgasu, přičemž doba letu byla přibližně hodina a půl. Let byl velmi příjemný a při přistání jsem byla mile překvapena. Od minulého roku došlo totiž k rapidní změně co se týče vzhledu letiště. Celá letištní hala byla přestavěna, lépe řečeno nově postavena, neboť stará hala se nachází hned vedle nové a pravděpodobně už nenajde jiné vyžití, než že zůstane ležet ladem. Na letišti vše rychle uteklo a oproti minulým rokům šlo opravdu vše tak, jak mělo, tudíž jsem za zhruba půl hodiny po přistání už nasedala do taxíku, který mě vezl do mé cílové destinace.
Co se týče dopravy z letiště do hotelu a naopak, je zde taxi docela drahé. Cesta tam vás může snadno vyjít na 100 leva, což je při letošním kurzu zhruba 1400 Kč. U taxíků je nevýhoda, že nezáleží na počtu osob, neboť 100 leva je cena za celé auto, takže je úplně jedno, jestli vás jede pět nebo jedete sám. Strávila jsem nějaký čas hledáním transferu z letiště za levnější cenu a narazila jsem na společnost Neptun scuba center. Nezalekněte se faktu, že se jedná o potápěčskou školu. Tato společnost nabízí transfery z letiště za úplně jiné ceny a to konkrétně za 15 leva na osobu, což je něco málo přes 200 Kč. Jaký to rozdíl, že? A další pozitivum je, že se jedná o Čechy! Čas vám uteče než řeknete švec, když si můžete příjemně popovídat s českým řidičem. Společnost Neptun má i své webové stránky a jedná se o velmi příjemný starší pár, který vám ve všem ochotně vyhoví. Mně konkrétně na mail ohledně transferu odpověděli za necelé tři hodiny, není tedy problém se s nimi na čemkoli domluvit. Osobně ale doporučuji zařizovat transfer dříve, než jak jsem to udělala já, neboť v sezóně jsem měla opravdu štěstí, že již neměli obsazeno.
Další věc, která se týká dopravy – nelekněte se stylu jízdy! Bulhaři zásadně nedodržují rychlost, stále se troubí (už možná jen z principu), blinkry jako by nebyly a také moc nesledují značky (těch totiž oproti Česku mají také pramálo). Typickým stylem je styl brzda plyn. Proto se nezhrozte, když zažijete jízdu, jakou jste ještě v životě nezažili.
Ubytovaná jsem byla v hotelu Hermes, který vlastní česká společnost CK Alexandria. Zájezdy zde bývají velmi drahé, já jsem jela na vlastní pěst do soukromého apartmánu, za který se platí v odhadu 1500 Kč na den. Bohužel musíte takto jet po známosti, neboť soukromých apartmánů je v Hermesu málo a většina komplexu je ve vlastnictví CK Alexandria. Když ale budete hledat, určitě najdete. Apartmány jsou většinou pro pět až sedm lidí, tudíž ve větším počtu se tato dovolená opravdu vyplatí. Vybavení hotelu splňuje hotelem inzerovaných pět hvězdiček. Součástí apartmánu je taky terasa, ze které je buď úchvatný výhled na moře, nebo pohled na celý komplex. S ubytováním jsem byla velmi spokojena, nepocítila jsem žádné nevýhody toho faktu, že jsem nebyla klientem cestovní kanceláře.
Výhled na moře z terasy hotelu - photo by: Kateřina Šímová (Ara.cz)
Co se týče jídla, musela jsem se stravovat sama. Nicméně v Bulharsku to nepředstavuje žádný problém. Bylo mi sice nabídnuta možnost si dokoupit all inclusive, ale nemyslela jsem si zrovna, že za den stihnu projíst a propít sumu v hodnotě asi 500 Kč, kterou za all inclusive požadovali. A tak jsem si chodila nakupovat do supermarketu, který byl chůzí vzdálený nějakých 10 minut. Před obchodem byly vždy trhy, na kterých jsem nakupovala ovoce a zeleninu, protože na trzích bylo toto zboží levnější než v supermarketu. Cena za meloun byla nějakých půl leva za kilogram, takže asi 7 Kč/kg. Broskve stály od 1 leva až do 2,50, záleželo, jak velké a pěkné broskve jsem chtěla. Co bylo neobvykle drahé, byly citrony a limetky, jejichž cena se pohybovala okolo 6 leva/kg, což je necelých 90 Kč. Často jsem si taky kupovala kelímek malin, který stál 1,20 leva. Ceny v supermarketu jsou asi srovnatelné jako v Česku, místy překvapivě dražší. Například Rama zde stojí v přepočtu 60 Kč, kostka sýru o hmotnosti 400 g vyšla asi na 90 Kč. Drahé je tu i mléko, které vás vyjde na 30 Kč. Po zkušenostech z minulých let jsem přijela vybavena z Česka a přivezla si věci jako máslo a sýry s sebou. Také jsem zde za celou dobu nenašla plátkový sýr ani pořádnou šunku, což bylo docela zvláštní. Abych bulharským supermarketům jen nekřivdila, musím pochválit jejich nabídku hotových jídel. Za velmi příjemné ceny jsem si ze supermarketu často odnášela rizoto, pečená kuřecí stehna, zapečené brambory a jiné pochutiny. Rozhodně si nemyslete, že by se zde nedalo nakoupit. Pro turisty je Bulharsko levnou destinací. Čemu jsem ale nepřišla na kloub, bylo, jak zde vyžijí místní lidé, když průměrná mzda v Bulharsku je pouhých 9700 Kč. Paní, která mě vezla do hotelu, říkala, že pokud si myslím, že zde ceny mimo sezonu nějak rapidně klesají, tak tomu tak není. Říkala sice, že přes sezonu je zboží dražší, ale jeho cena se od mimosezony nijak extra neliší.
Když přejdeme k jídlům v restauracích, bohužel musím říct, že mě Bulhaři jako kuchaři moc neoslnili. Za dobu mého pobytu jsem zavítala do čínské restaurace, ochutnala mořské plody a také kebab. V čínské mě zklamali, jídlo bylo vcelku mastné a to i přes to, že jsem požádala o jídlo s co nejmenším množstvím omastku. Mimo jiné bylo i málo dochucené. Nicméně najdete i jídla, která vám přijdou k chuti, například smažené kalamáry. Čínská restaurace byla levná, najedla jsem se vždy se vším všudy do nějakých deseti leva, takže asi 140 Kč.
Jedno z mála dobrých jídel v Bulharsku: smažené kalamáry - photo by: Kateřina Šímová (Ara.cz)
Největší chuťový zážitek mám ale z bulharského kebabu, který je ten nejlepší, jaký jsem v životě jedla. Bulhaři nešetří ani masem, ani zeleninou a tak za svých 4,50 leva dostanete ten největší kebab, jaký si jen dokážete představit. Pro mě byla jeho konzumace naprosto neproveditelná, takovou porci bych měla tak minimálně na tři dny. Pro velké jedlíky to byla ale večeře jako stvořená.
Další zastávku jsem udělala v běžné restauraci, kde jsem si dala zapečené brambory s brokolicí, které byly docela chutné, jen se mi zdálo, že Bulhaři neví, co je to sůl.
Co zde mají opravdu skvělé (kromě zmíněného kebabu) jsou smažené grundle, bulharsky zvané „caca“. Za misku takových křupavých caca zaplatíte ani ne 50 Kč a překvapivě se z nich dosyta najíte. Místa, kde caca prodávají, nemusíte ani nijak zvlášť hledat – prodávají se totiž téměř všude.
Smažené grundle, bulharsky zvané „caca“ - photo by: Kateřina Šímová (Ara.cz)
Na hlavní promenádě si můžete na každém rohu koupit bulharský med a taky všude prodávají věci z růžového oleje. Často konzumovaná je tu i kukuřice, kterou koupíte vařenou za 1 leva. Výbornou zde mají i zmrzlinu.
A teď už k jádru věci – moři. Moře zde má mít jakési léčivé účinky. Já bych řekla, že každé moře má něco do sebe a že na Černém jsem neshledala nic zvláštního. Co bylo ale velmi příjemné, tak to byla teplota vody, která byla denně přes 25°C. Černé moře tak bylo tím nejteplejším v Evropě. Ve vodě jsem mohla ležet hodiny a hodiny. Tedy mohla bych, kdyby nebyly tak velké vlny, které donutily plavčíky vyvěsit červenou vlajku, jež nařizovala všem zájemcům o koupání zůstat na břehu. Nepříjemná byla i přítomnost chaluh, které se vždy objevily po velkých vlnách (tzn. skoro každý den). Po okoupání jsem tedy vypadala jako vodník, protože chaluhy byly opravdu všude. Po pár dnech s vlnami a chaluhami, jsem jako své útočiště zvolila radši hotelový bazén, který teplotně odpovídal moři a na rozdíl od mořské vody byl čistý. Také slunečníky a lehátka jsou na pláži za poplatek. Hotelu Hermes patří pár lehátek u plážového baru a u zbytku za vámi ihned doletí opálený Bulhar a požaduje přinejmenším 7 leva. Vstup do vody byl docela prudký a ve vodě bylo i plno kamenů. Pokud jsem tedy zamýšlela vydovádět se ve vlnách, chtělo to hodně opatrnosti. Vzato kolem a kolem, je moře v Tsarevu ne úplně tím pravým ořechovým a rozhodně ne tím, co inzeruje cestovní kancelář. To ale určitě neplatí o všech plážích v Bulharsku. Na základě recenzí od přátel vím, že například Primorsko nebo Zlaté písky jsou výbornou destinací a moře je tam krásně čisté s pozvolným vstupem.
Já sama jsem se vydávala ještě na jinou pláž kousek dál od hotelu, kam téměř nikdo nechodil, protože byla asi 15 minut chůze od hotelu a myslím, že o ní ani návštěvníci nevěděli. Tady byla voda o něco čistší a hlavně zde nebyla hlava na hlavě.
Pláž vzdálená 15 minut chůze od hotelu - photo by: Kateřina Šímová (Ara.cz)
Když jsem vyšla z hotelu, byl kontrast prostředí jako nebe a dudy. Hotel byl 5ti hvězdičkový, pak jsem vystoupila za brány hotelu a spatřila něco, čeho mi až bylo líto. Lidé zde žijí opravdu v chudobě a tak rozhodně nečekejte, že uvidíte moderní domy, obchody nebo něco podobného. Okolí je neutěšené, na zemi jsou často odpadky a celé město se zdá jakoby špinavé. Nicméně jakmile se dostanete na hlavní třídu, najdete zde plno obchůdků se suvenýry, oblečením, pohledy a jinými věcmi. Po hlavní třídě se dá dostat až do přístavu, odkud vyplouvají i výletní lodě. Já jsem se zúčastnila večerní plavby, která trvala asi dvě hodiny, byla komentovaná (bohužel jen bulharsky) a stála mě asi 15 leva. Jinak suvenýry jsou velmi levné, například mořskou hvězdici koupíte za 1 leva, košík s mušlemi za 3 leva, náramek z mušlí za 2 leva a tak dále. Bulhaři jsou vstřícní a příjemní, snaží se s vámi mluvit česky, často velmi obstojně. Popravdě mluví lépe česky než anglicky, anglicky tady mluví opravdu tak jeden člověk z dvaceti. V obchodech se suvenýry vám budou neustále stát za zády a sledovat, zda něco nehodláte ukrást, což bylo místy docela nepříjemné.
Mně osobně přišla moje dovolená v Bulharsku jako výborná relaxace, poznala jsem jinou kulturu a strávila 12 dní u moře. Tsarevo rozhodně není místo, kam bych se za každou cenu musela vrátit. Jedná se ale o velice ekonomickou dovolenou a zároveň příjemný zážitek. Pokud bych měla jet s cestovní kanceláří a zaplatit za zájezd vysokou cenu, určitě bych zvolila jinou destinaci. Tím, že jsem jela na vlastní pěst, jednalo se spíše o to, že jsem se za přijatelné peníze dostala k moři.
Komentáře k článku
Vlož komentář