V dnešní době se v Peru domluvíte jejich oficiálním úředním jazykem, tedy Španělštinou. Mnoho lidí mluví také dalším z úředních jazyků, kterým je zmíněná Quechua. Tak jak je však země velká, s tolika se dnes setkáte dialekty, především v oblasti peruánské džungle. Na jezeře Titicaca se mluví jazykem Aymara či Quechua. Pokud neovládáte Španělštinu, zkuste v hlavních turistických oblastech angličtinu, i když moc často nepochodíte. Každá základní zásoba Španělštiny je do Peru vhodná.
Minislovník a základy španělštiny
Naučte se pár jednoduchých frází a udělejte dobrý dojem na místní obyvatele:
Česky | Španělsky |
---|---|
Ano / Ne | Sí / No |
Ahoj | Hola |
Dobrý den / Dobrý večer | Buenos días / Buenas tardes |
Dobrou noc | Buenas noches |
Na shledanou | Adiós |
Děkuji | Gracias |
Dobře / velmi / špatně | Bien / Muy / Mal |
Prosím | Por favor |
Promiňte | Perdone |
Není zač | de nada |
Velmi mne těší | Encantado/a, Mucho gusto |
Jak se máte, jak to jde? | ¿Qué tal estás? |
Jak se máš? | ¿Cómo estás? |
Mám se velmi dobře | Estoy muy bien |
Odkud jsi? / Jsem z České republiky, z Prahy | ¿De dónde eres? / Yo soy de República Checa, de Prag |
Jak se jmenuješ? / Jmenuji se … | ¿Como te IIamas? / Me llamo |
Lékař / jsem nemocný | Médico / Me encuentro ma |
Nebezpečí | Peligro |
Pán / Paní / slečna | Seňor / Seňora / Seňorita |
Vchod / východ | Entrada / Salida |
Otevřeno / Zavřeno | Abierto / Cerrado |
Dnes / Zítra | Hoy / Mañana |
pondělí / úterý / středa / čtvrtek / pátek / sobota / neděle | Lunes / Martes / Miércoles / Jueves / Viernes / Sábado / Domingo |
jedna / dva / tři / čtyři / pět | un,uno,una / dos / tres / cuatro / cinco |
šest / sedm / osm / devět / deset | seis / siete / ocho / nueve / diez |
dvacet / třicet / čtyřicet / pě tset / šest set | veinte / treinta / cuarenta / cincuenta / sesenta |
sedm set / osm set / devět set / sto / tisíc | setenta / ochenta / noventa / cien / mil |
Mluvíte anglicky? | ¿Habla inglés? |
Nerozumím vám | No entiendo |
Kolik to stojí? | ¿Cuánto es? |
Kde se nachází …? | ¿Dónde está? |
Víno / Pivo / Voda | Vino / Cerveza / agua |
Restaurace / Menu | Restaurante / Carta |
Toalety | Servicios! |
Kultura a peruánský způsob života
Peru je a vždy bude zemí s velkou historií, která se odráží především v současné kultuře a životním stylu místních. Přestože je Peru velice rozsáhlou zemí, 25 % obyvatel se soustřeďuje do současného hlavního města – do Limy a okolních slumů. V zemi dosud žijí potomci původních indiánských kmenů, kteří tvoří prakticky téměř 50 % obyvatel celé země.
Indiánské kmeny
Před okupací Španěly, kdy v zemi vše včetně náboženství, architektury, zvyků a zákonů bylo silně Španěly ovlivněno, žilo v Peru mnoho indiánských kmenů. Však díky rozsahu země a mnoha špatně dostupným místům v horách, kde doposud žijí původní incké kmeny, se řada kulturních zvyklostí a španělským vlivem nedotčený způsob života zachovaly.
Díky tomu stále dnes v odlehlejších vesnicích a městech potkáte domorodé obyvatele, žijící zemědělským životem, oblečené do jejich domorodého barevného oblečení a mluvící původním jazykem. Quechua, tedy původním jazykem Inků, mluví doposud přibližně 6 až 8 milionů lidí. Tyto potomky původních Inků rozhodně poznáte, na rozdíl od lidí žijících například v Limě, mají tmavší pleť a více indiánské rysy.
Peruánská nezávislost
Velmi důležitým jménem nejen v Peru je jméno jejich revolučního vůdce Simóna Bolívara, který převzal vládu nad zemí po vyhlášení Peruánské nezávislosti a konce španělské okupace v roce 1821. Jsou po něm pojmenované ulice nejen v Peru ale i okolních zemích. Název země Bolívie tedy není čistě náhodný. Přestože si Peru následně prošlo jednou krizí za druhou, přes válku s Chile, ekonomickou krizí a vojenskými převraty, dnes je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celé Jižní Americe. Tato země si prošla mnohými zkouškami, přesto úchvatné je, jak si dokázala v takové míře zachovat svoji tvář.
Náboženství v Peru
V dnešní době je většina místních obyvatel katolíky, avšak setkáme se i s celou řadou dalších náboženství.
Obecně jsou Peruánci velmi vstřícní a milí lidé, neradi vstupují do jakýchkoliv konfliktů. S místními je zvykem se zdravit tak jako u nás potřesením rukou a obvyklé jsou i polibky na tvář mezi oběma pohlavími.