Ostrov najdete nedaleko poloostrova Kolokytha. V 16. století si zde Benátčané postavili pevnost, která měla chránit Eloundskou zátoku a Mirabellský záliv, dokázala odolat i tureckým nájezdům. Posléze si zde Turci udělali své pašerácké hnízdo. Když došlo ke spojení Kréty s Řeckem, byli sem odstěhování nemocní s leprou, proto se mu také říká „Ostrov živých mrtvých“. Mezi nemocnými byli jak řemeslníci, zemědělci či kněží, běžně se tu uzavírala manželství a pokud se narodilo zdravé dítě, bylo posláno do sirotčince. Jako poslední ostrov opustil kněz v roce 1962, od té doby je ostrov neobydlený.